středa 21. září 2016

Když psi pláčou

Když psi pláčou je třetí a závěrečný díl trilogie příběhů o bratrech Wolfeových od australského spisovatele Markuse Zusaka.

„… to krátký štěstí bylo fuč, a pomaloučku, systematicky si mě začal cupovat smutek.“ str. 19



„… sám a sám tisíckrát, a že mám pro chození jeho ulicema víc citu než kdo jinej, skoro jako bych procházel sám sebou.“ str. 29



Markus Zusak

Zdroj: http://knownpeople.net/wp-content/
uploads/m/markus-zusak-wallpaper.jpg

Markus je synem emigrantů. Jeho matka je Němka a otec Rakušan. Stejně jako hlavní postava Cameron Wolfe je nejmladší ze čtyř sourozenců.
Jeho nejslavnější a nejúžasnější knížkou je Zlodějka knih (2005), která se dočkala relativně dobrého filmového zpracování (2013). Zlodějka u nás vyšla jako jeho první kniha v českém překladu. Na ni navázal Posel a po něm začala vycházet trilogie o bratrech Wolfeových – Roky pod psa, Smečka rváčů a poslední Když psi pláčou. Jedná se o Markusovu prvotinu, která u nás paradoxně vyšla až nakonec.

 „Holič byl nachystanej, a jestli někoho nechcete nechat čekat, je to rozhodně chlapík, kterej vám má ostříhat vlasy. Ten totiž může všechno. Je v podstatě všemocnej jak pánbu. Fakt, takovou moc ten člověk má. Pošlete chlapa na pár měsíců do školy pro holiče a rázem je z něj pokaždý tak na deset, patnáct minut nejdůležitější postava ve vašem životě. Zlatý pravidlo: nezkoušej to na něj nebo si to šeredně odskáčeš.“ str. 35


Děj

Když psi pláčou jsou závěrem příběhu Camerona a Rubena Wolfeových. Ale hlavně jsou o Cameronovi. Je to příběh o Octavii, o darované mušli, ale to jen trošku. 
Cameron je nejmladší ze čtyř sourozenců a stále se motá mezi klubíčkem své samoty a svým bratrem, který střídá jednu holku za druhou. Až jednoho dne si přivede Ruben domů Octavii, která nakonec obrátí Cameronovi život naruby. 

Zdroj: http://www.vikula.estranky.cz/img/mid/159/musle.jpg

„Mým tělem lomcovalo nezvučný vytí.“ str. 73

Cameron je snílek, který touží po lásce a po úspěchu. Jen neví, jak na to. Plácá se životem a hledá svou cestu. A v mezičase postává u domu holky, která o něj nemá zájem. Všichni ho přehlížejí a jediný, kdo v něj trochu věří je paní Wolfeová. Až do dne, kdy se seznámí s Octavií, která ho najednou vidí.

Jednoho krásnýho dne se Octavie vykašle na frajera Rubena a po nějaké době se vydá k domu cizí holky za Cameronem. Ten musí sebrat veškerou svou sílu a odvahu, aby šel za ní. Ona je první člověk, kterému ukazuje vše, co napsal a také se jí otevře takový, jaký je. Upřímně a nezištně. To však znamená rozkol mezi bratry, protože Ruben nesnese pomyšlení na to, že by byl Cameron lepší než on.

„Fakt jsem neměl ánunk. Věděl jsem akorát, že jí chci. To byla ta snadná část. Ale co mám dělat? Jak jsem krucinál mohl asi tušit, co si v týhle chvíli počít? To mi teda povězte. Můj problém vycházel podle mě z toho, že jsem byl tak dlouho v samotným středu osamělosti.“ str. 87 

Přes velký rozpor, který se zdá nekonečný, se Cameron nevzdává a ve chvíli, kdy ho bratr potřebuje, se vydá do ulic a přivede ho zmláceného domů. Vše je v cajku a Cameron se může znovu snažit o Octavii, která nesnesla, že je hlavním důvodem rozkolu vztahu bratrů.
A mezi tím vším najednou Cameron zjistí, že v něj kromě paní Wolfeové věří i jeho starší sestra, která v něm vidí bojovníka.

Možná, že se vám podle popisu děje bude zdát kniha nudná, a o ničem, ale opak je pravdou. Na konci zjistíte, že se v ní sami najdete.

„Někdy tu holku dostaneš – někdy dostane ta holka tebe.“ str. 109

Postavy

Cameron Wolfe
Cameron je vypravěčem svého příběhu o tom, jak je kluk hladovej po úspěchu. Jako jedna z mála postav mi Cameron přirostl k srdci. Byl mým zrcadlem. Bože, jak já se v něm vidím. V tom jeho boji s okolním světem. Touhou po skutečné lásce.
Cameron je pro své okolí ztracenej, lůzr, ztroskotanec. Všemi podceňovanej. Ale ve svém nitru svádí boj o to být někým lepším. Cameron je kluk, kterej vždycky všechno odskáče. Je čestnej, férovej a nedoceněnej.


Zdroj: http://www.najlacnejsisport.sk/images/t_1425406531.jpg


„Nejdůležitější ovšem bylo, že jsem měl na rukou červený boxerský rukavice. Cameron Wolfe. V modrým obleku a boxerských rukavicích.“ str. 135

Ruben „Rubík“ Wolfe
Typickej frajírek, kterýmu skoro vždycky všechno projde. Je fantastickej boxer a holky mu padají k nohám, aniž by musel hnout brvou. Je Cameronovým druhým já, ale jako brácha je někdy na baterky.

„Krutost celý situace se protáhla kolem mě a citelně mě nabrala ramenem. To je krutý, pomyslel jsem si, protože to tu bylo zase, zase jsem stál před domem holky, která o mě nestála.“ str. 143

Octavie
Holka, která chce toho méně cool bráchu. Holka, která poznala Rubena a nechala ho kvůli Cameronovi. Holka, která láme srdce. Holka, co hraje na pláži na harmoniku a nosí na krku mušli. 

Knížka se četla jedním dechem. Jen škoda, že není obsáhlejší. I když, možná by pak ztratila své kouzlo. Rozhodně se nejedná o záležitost určenou pouze teenagerům. Já už k nim dávno nepatřím, a Když psi pláčou mě oslovila stejně jako předchozí dva díly. A možná i o něco víc, ale to jen proto, že to je poslední díl a já se musela prostřednictvím jejich stránek s Cameronem rozloučit.

Není to oddychové čtení, naopak nutí se zamyslet sám nad sebou, ale to, myslím, není na škodu.

„Na chodník dopadla krev. Kapala z Rubíka na mě a zase ze mě na zem. 
Byla to Rubíkova krev.
Byla to moje krev.
Krev Wolfeů.“ str. 174

Je to jedna z knížek, po jejichž dočtení budete litovat, že už je konec.


Autor: Markus Zusak
Překlad: Dominika Křesťanová
Rok vydání: 2016
Počet stran: 184
Nakladatelství: Argo
Za mě: 8 z 10


Žádné komentáře:

Okomentovat