Nikdy? Kde? Nikdykde!

Tak tedy vítejte v Podlondýně. A pozor, pokud vejdete, není cesty zpět! Zapomeňte na svůj dosavadní život, 

protože tady platí jiná pravidla.

„…až si nakonec pamatoval už jen pocit, že opouští něco, čemu rozumí, kvůli něčemu velikánskému 

a starému, čemu nerozumí.“ str. 12

Napínavé, plné tajemství, děsivé a zábavné zároveň. Prostě sen každýho čtenáře. Takový je Nikdykde. Zrada na vás čeká každém kroku. Nikomu nevěřte a utíkejte hodně rychle.

„Bylo to město, v němž o sebe zakopávalo staré a neohrabaně nové, ne nepřátelsky, jen bez vzájemného respektu.“ str. 15

Autor: 

Neil Gaiman

Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
wikipedia/commons/thumb/2/2e/
NeilGaimanNov04.jpg/220px-NeilGaimanNov04.jpg

Dítko staré dobré Anglie začalo nejdřív pracovat jako novinář, ale pak přesedlal na dráhu spisovatele. Neil prý uměl číst už ve čtyřech letech. Od té doby je vášnivým čtenářem. Spojené království pro něho asi bylo malé, tak se vydal v roce 1992 do Ameriky. Poprvé na sebe upozornil, když napsal scénář ke komiksu Sandman. 

A pak přišel rok 1996 a jeho scénář k Nikdykde. Ano, je to tak. Nejdřív byl seriál 

a až pak knížka. Šílenost, já vím.

Dokonce si střihl jednu knížku s Terrym Pratchettem Dobrá znamení, která je celá o zrození a příchodu Antikrista na zem. Mezi jeho další známější knížky patří Američtí bohové, Hvězdný prach, Křehké věci nebo Oceán na konci uličky.

„Nechápu, k čemu je to dobré. Tohle přece není poštovní holub. Je to úplně obyčejný londýnský holub, co kálí na 

lorda Nelsona.“ str. 40

Londýn je zkrátka místem plným imaginace, která ve fantazii autora vytvoří famózní příběhy.

Děj:

Pod ulicemi Londýna je svět sám o sobě. Svět, který má vlastní pravidla. Podlondýn.

A právě tady vyděšenou a vyčerpanou Dvířku honí dva nájemní vrazi a ona chce prostě jenom utéct. Její touha po bezpečí jí zavede až k neobyčejně obyčejnému Richardu Mayhewovi. Z nevinného setkání vyplynou pro Richarda nepříjemné komplikace. Podlondýn totiž způsobí, že Richard zmizí ze svého světa a přijde rázem o svůj stávající život normální kluka s příšernou snoubenkou. Najednou ho čeká životní dobrodružství.

Zdroj: http://i.gr-assets.com/images/S/compressed.photo.goodreads.com/hostedimages/1382334831i/5827530.jpg

„Tvrdit, že Richard výšky příliš nezvládá by bylo sice pravdivé, ale ne úplně výstižné. Asi jako byste vysvětlovali, že planeta Jupiter je větší než kachna. Byla by to pravda, nepochybně, ale chyběla by tomu přesnost.“ str. 48

Společně se vydají na dlouhou cestu, která se rovná permanentnímu útěku před pronásledovateli. A musejí si dávat velký pozor, protože i ty zdánlivě nejbanálnější věci jako je mlha nebo most jsou najednou nebezpečné. Vražedné.

Teď musí hlavně přežít, ale sami to nezvládnou, tak Dvířka osloví jistého markýze De Carabase, který je doprovází a v rámci možností také chrání.

Tohle spojenectví je mnohokrát zachrání, ale jednou nastane chvíle, kdy bude potřebovat zachránit sám De Carabas.

Dvířčino pátráni po vrazích její rodiny ji a Richarda zavede až k andělovi Islingtonovi.

V jednu chvíli se hrdinům zdá, že je vše ztracené, protože hlavní zloduch má všechny zaháčkované. Ale pokud jsou dveře, je vždycky nějaká cesta ven.

„…už jsme museli zlikvidovat párek ochlastů ve fraku. Představ si, že se chystali vyrývat srdíčka do Rosettské desky.“ str. 153

Postavy:

Dvířka

Mladá dívka, která přišla o rodinu. Teď utíká před těmi, kdo ji zdánlivě zničili život a zároveň hledá cestu k andělovi. Pochází ze starého a vznešeného rodu který má magickou schopnost otevřít jakékoliv dveře.

Richard Mayhew

Obyčejnej kluk, kterýmu se stane něco neuvěřitelnýho. Mladá dívka, kterou zachrání mu otevře cestu do světa, ze kterého prakticky není cesty zpět. A Richard, ačkoliv je srab, se občas zachová hrdinsky.

Anděl, který se jmenuje jako stanice metra. Islington!

Jeho oči přihlížely zkáze Atlantidy.

Markýz De Carabas

Už z toho jména člověku naskakuje husí kůže. De Carabas je zvláštní člověk. Dalo by se o něm říct, že je profesionálním sběračem laskavostí. Tou si ho také Dvířka koupí. Velkou laskavostí. Tomu nemohl odolat.

Zdroj: https://i.gr-assets.com/images/S/
compressed.photo.goodreads.com/hostedimages/1479660207i/21220370._SX540_.jpg

Hunter

Hunter je slavná lovkyně, ze které se za jejího života stala legenda. Dlouho byla pryč a teď se vrátila. Má jediný cíl, zahubit mýtickou bestii, která střeží labyrint.

Vandemar a Croup

Komická a zároveň brutální dvojka, která je vražedně nebezpečná. Často ve čtenáři vzbudí spíš zhnusení a odbor. Jsou zvrácení do morku kostí. A přesto všechno v sobě mají jistou grotesknost.

„Zadíval se na kamenné schody vedoucí k Britskému muzeu a rozhodl se, že byly stvořeny, aby po nich tancoval Fred Astaire s Ginger Rogersovou.“ str. 167

O knize:

Nikdykde jsem přečetla jedním dechem. Je to jedna z mála knížek, která nemá hluchá místa. Nebo si je aspoň nevybavuju. Gaiman zásobí čtenáře lehkým anglickým humorem, který v některých chvílích hraničí s černým. Prostě stará dobrá škola anglického humoru. Při zvyšování dávek si na něm můžete vypěstovat závislost.

Zdroj: http://orig10.deviantart.net/77e9/f/
2007/064/6/3/neverwhere___the_marquis_by
_darkangelkelos.png

Napínavý od začátku do konce, občas nervy drásající příběh, kdy jste napnutí jako struna těsně před prasknutím. Tak by se dalo jednoduše popsat Nikdykde. Každá další kapitola je lepší a napínavější než ta předchozí. A postavy jsou prostě dokonalé. Největší posun je vidět právě u prosťáčka Richarda, který najednou dospěje. Navíc je kniha okořeněna Ríšovo myšlenkami, které se k nám dostávají jako útržky jeho imaginárního deníku, 

ve kterém ironicky komentuje vše, co se mu děje.

A na konci dostane možnost volby. Zůstat a žít nebo se vrátit a přežívat.

Osobně jsem byla zkrátka nadšená a okouzlená. Jednou se k Podlondýnu, Dvířce, Richardovi a De Carabasovi vrátím.

„Labyrint samotný byl čiré šílenství. Vznikl ze ztracených úlomků Nadlondýna: uliček a cest a chodeb a kanálů, které za tisíciletí propadly škvírami a vstoupily do světa zatracení a zapomnění.“ str. 244

Zdroj: https://www.justwatch.com/
images/backdrop/493608/s1440/neverwhere

Peprný je samotný vznik románu. Nejdřív byl totiž seriál na BBC2 a až pak byla tahle skvělá knížka. „Román mi připadal jako nejjednodušší způsob, jak dostat to, co jsem měl v hlavě já, do hlav druhých lidí. V tom jsou knížky opravdu dobré.“ str. 7

Během škrtání ve scénáři se Neil obrnil a rozhodl se, že vše, co vyškrtne BBC, ale on to tam jako autor chce, zkrátka napíše do knihy.

Bizarní? Možná. Úžasné? Rozhodně!

Originální název: Neverwhere

Překlad: Ladislava Vojtková

Vydavatelství: Polaris

Rok vydání: 2006

Počet stran: 299

Za mě: 9 z 10