Otevřel se nový svět, který ani zdaleka nepřipomíná onen mytický americký sen. Najednou je před vámi surovost Dallasu 90. let a bezútěšnost několika generací. Jste buď vítěz, nebo poražený.
 |
| Zdroj: https://media.super.cz/images/gallery/0000000015991065/05fspFeTB7j49w7ZMIPRvw/ 56c43756c1999687247f0500-174035?size=539 |
 |
| Zdroj: https://images-na.ssl-images-amazon.com/images/ M/MV5BNzQ4Mjc1NTU0OV5BMl5 BanBnXkFtZTgwMTUxMjg0Nz E@._V1_UY317_CR20,0,214,317_AL_.jpg |
Zabiják Joe je komedie, která vlastně není tak úplně komedií. Donutí vás se zamyslet nad tím, co se před vámi odehrává. Důležité je si uvědomit, že se jedná o hru amerického dramatika Tracyho Lettse. Americké divadelní drama má svá specifika, která ne úplně vyhovují konzervativnímu divákovi. Nemůžete čekat, že když jdete na takový kus, že se dočkáte sáhodlouhých monologů ve stylu Hamleta nebo rozervanosti postav Bratrů Karamazových. Ne, Zabiják Joe je úplně jiná hra. Je dalším krokem v divadelní evoluci.
Kdybyste teď řekli, že je Joe špatná hra, na kterou se nedá dívat, bylo by to, jako byste řekli, že Tenessee Williams je mizerný autor. A přesto jeho Kočka na rozpálené plechové střeše sklidila úspěch jak na jevišti, tak na filmovém plátně. Vzpomeňte si na Eugenea O'Neilla a jeho Smutek sluší Elektře. I tato hra je ve své podstatě kontroverzní, a přesto je to dnes klasika. Stejně jako Kdo se bojí Virginie Woolfové od Edwarda Albeeho.
Všechny tyto hry spojuje silná nit v podobě prolomení jistého tabu ve společnosti. Ať už se jedná o alkoholismus, homosexualitu, incest nebo zboření iluzí. Najednou přenesly na jeviště něco, co tam dřív nebylo, a divák se s tím musel poprat.
Zabiják Joe má tarantinovský charakter. Je zběsile rychlý, chvílemi absurdní, ale nakonec vás dostane.
Mladý a ztracený Chris potřebuje peníze na zaplacení dluhu. Jde za svým otcem s návrhem, že kdyby si najali jistého Zabijáka Joea, tak by bylo po problémech. Jeho matka má totiž životní pojistku psanou na jeho sestru Vicki. Otec je nejprve zděšen, že by měl nechat svou bývalou ženu zabít, ale nakonec se mu líbí představa nabytého bohatství.
Joe chce ale zálohu. Na tu nikdo nemá, tak místo ní dostane Vicki. Nevinnou a naivní Vicki. Ukájí na ní své choutky a vyčkává na vhodný okamžik. Během toho Chrise hryže svědomí, že nechal svou malou sestřičku napospas tomu zvrhlíkovi.
Chris nikdy nebyl klikař a ani teď to nebylo jiné. Vše, co se mohlo pokazit, se pokazilo. Peníze z pojistky dostal někdo jiný a Joe chtěl zaplatit. Chris se v zoufalství rozhodne utéct i s Vicki, ale ta má svůj vlastní plán. Vše vyvrcholí na rodinné večeři, kdy se vše provalí a Vicki všechny překvapí.
Dřívější tabu se přetřásají na veřejnosti. Detektiv je zároveň zabiják. Matka je alkoholička a otec slaboch. Sestra je somnambulní a zdánlivě lehce ovlivnitelná. Zabiják Joe řeší morálku společnosti.
To, kam až je člověk schopen zajít, aby si zajistil slušnou budoucnost. Současní američtí autoři jsou sice vulgární, ale to k tomu prostě patří. Dokresluje to samotné postavy a jejich rozpoložení. Ukazuje se, že američtí autoři jsou jiní. Mnohdy palčivější.
Zabiják Joe je sociální drama, ze kterého vyšla komedie. Tento úkaz bychom klidně mohli nazvat opačným čechovovským syndromem.
Hlava rodiny Smithových je jen naoko, jinak je Ansel ztracenec utápějící se v lahvi piva. Jeho žena Sharla je mu pro změnu nevěrná.
 |
| Zdroj: http://1gr.cz/fotky/lidovky/16/022/lnorg/HEP6138c9_87b.jpg |
Ale tyto postavy zůstávají ve stínu excelentního výkonu Ivana Luptáka, který dokonale ztvárnil životem zkroušeného Chrise, který nám předkládá obraz toho, jak někdo touží po lepším životě. Tak moc, až se sníží k tomu, že zaprodá svou duši ďáblu v podobě Joea. Právě Lupták dodává inscenaci onu rovinu, která diváka tolik láká a oslovuje. Jeho emoce najednou začnou prýštit ven a strhne vás jeho zoufalství.
Stejně tak Anna Fialová, která ztvárnila nevinnou Vicki, u které si na konci nejste jisti, zda je opravdu obětí. I když nejspíš ano. Právě její postava nabízí onu rozháranou osobu, která nakonec vše rozštípne, a divák zůstane zírat v šoku na jeviště.
A pak je tady Zabiják Joe, který vždy dostane to, co chce. Jako vždy i v tomto případě jde o peníze, ale za tímto klišé je ještě něco jiného. Niternějšího. Naléhavějšího. Nezodpovězeného. Předzvěst něčeho mnohem horšího. Igor Chmela je zvráceně chladný, klidný a systematický, až z toho jde místy hrůza. Jeho postava nakonec ovládne celou rodinu a začne ji tyranizovat.
 |
| Photo by: UŠI |
Smějete se hlouposti a absurditě, když vtom vás najednou přepadne vlna melancholie z toho, co se na jevišti právě děje. Ten moment, kdy bratra začne hlodat svědomí a snaží se vše napravit, ale už je příliš pozdě.
Nereálnost amerického snu je až hmatatelná a vy nemáte jinou možnost než litovat Chrise a jeho sestru.
Zabiják Joe je zrcadlem společnosti. Ať chcete nebo ne, tak vás nutí se zamyslet.
Divadlo: Divadlo Kalich
Autor: Tracy Letts
Režie: Petra Svojtky
Kde jsem to viděla: Karlovarské městské divadlo
Za mě: 8 z 10
Žádné komentáře:
Okomentovat